Oficiální stránky projektu pohybspaja.eu

Doporučení pro začátečníky

Florbal vyžaduje od hráčů zručnost, rychlost, obratnost, postřeh a zvládnutí hry s hokejkou. Zvládnutí techniky ovládání míče hokejkou je náročné a vyžaduje především kázeň hráčů, jejich sebeovládání a dostatek prostoru.  Zásadní podmínkou je zajištění bezpečnosti hráčů. Pravidla se snaží omezit nebezpečné situace (jako je hákování, sekání, nadzvednutí hokejky, hra vysokou holí, hraní hokejkou mezi nohama, házení hokejkou i velikost nápřahu a došvihu, který nesmí přesáhnout úroveň pasu atd.), ale i tak vyžaduje příprava na utkání mimo jiné velkou péči při nácviku ovládání hole s ohledem na respektování pravidel. Příprava hráčů vyžaduje dále procvičování vedení míče, přihrávání míče hokejkou, střelbu na cíl i chytání. Pro cvičnou hru u menších dětí můžeme použít molitanový míček.

Průpravné hry pro florbal

Potřebné pohybové dovednosti mohou děti rozvíjet pomocí pohybových her. Soubor her pro dětí od 5 do 11 let zaměřené na posouvání a odpalování.

Postrkovaná o závod

Hra zaměřená na vedení míče po určité trase k metě – rozvíjí rychlost a obratonost. Ke hře budeme potřebovat malé míčky, hokejky nebo papírové pálky ze srolovaných novin.

Popis hry: Děti se rozdělí do družstev podle počtu hráčů. První drží v ruce hokejku. Před každým družstvem je na startovní čáře položený míč. Na signál vedoucího se první dítě z družstva snaží dostat míč postrkováním k metě umístěné asi 5 metrů před družstvem. Tam míč zvedne, běží s ním zpět k družstvu, uloží ho na startovní čáru, hokejku předá následujícímu hráči a zařadí se na konec svého družstva. Vítězí družstvo, které se dříve vystřídá v plnění úkolu.

Metodické poznámky: Vedoucí hru sleduje, dbá na bezpečnost dětí. Hra je vhodná pro děti, které ovládají pohyb s vedením míče. Variantou hry může být vedení míče prostorem s různými překážkami (kužely, lavičky, bedny, obruče aj.), různým způsobem běhu (cval stranou, pozadu aj.) i s různými úkoly (střelba do vymezeného prostoru, střelba na branku, nahrávka o spoluhráče aj.).

Pěšinka domů

Hra zaměřená na postrkování a rychlost. Pomůcko v této hře budou papírové koule nebo míčky, noviny srolované do ruličky nebo hokejka.

Popis hry: Hráči se rozdělí do dvou nebo více družstev. Na hrací ploše se vyznačí drahami pěšinky pro jednotlivá družstva (musí mít stejnou délku i tvar) a pro motivaci dětí mohou končit domečkem. Na signál se hráči snaží postrkovat své míče po pěšince od startu až do domečku.

Metodické poznámky:  Pro mladší děti volíme kratší a jednodušší dráhu. Skupiny starších dětí mohou soutěžit, která rychleji dosáhne domečku. Na dráze je vždy pouze jeden hráč, další vyráží teprve po dosažení předešlého hráče do domečku.

Vykopávání brambor

Hra zaměřená na postrkování a rychlost, ke které budeme potřebovat papírové koule a papírové hole ze srolovaných novin.

Popis hry: Hrají dvě skupiny hráčů proti sobě. Cílem hry je získat co nejvíce papírových koulí pro svou skupinu a postrkováním je dopravit na své území. Na hrací ploše jsou na dvou protilehlých stranách vyznačena domácí území (kruh nebo čtverec) a uprostřed hrací plochy je vyznačeno dvěma čarami pole brambor široké tak, aby na sebe hráči nedosáhlí ani holemi (asi 1,5 – 2 metry). Hráči se určí pořadí, ve kterém budou startovat, nebo se postaví za sebou do zástupu. Na znamení vyběhne z každé skupiny jeden hráč z domácího území a snaží se pálkou dosáhnout  na papírovou kouli, kterou postrkuje po zemi domů – do označeného území. Jakmile se vrátí zpět, běží jeho spoluhráč. Hraje se tak dlouho, dokud jsou na poli brambory. Po vykopání poslední brambory si mohou družstva porovnat jejich počty.

Metodické poznámky: Hra se hraje záměrně s papírovými pomůckami, aby se hráči vzájemně nezranili, protože dětem jde o rychlost a v zápalu hry nestačí sledovat okolí. Proto také vybíhají hráči jednotlivě. Hra musí být přehledná a bezpečná.

Hra dvojic

Hra je zaměřena na házení, chytání, odpalování, koulení, odbíjení a souhru ve dvojici. Ke hře budeme potřebovat míče a další pomůcky podle činnosti.

Popis hry: Hráči vytvoří dvojice a snaží se o co nejvíce přihrávek určeným způsobem. Přihrávky si mohou děti počítat, nebo je počítá vedoucí hry. Hra končí špatnou přihrávkou. Vzdálenost si mohou zvolit hráči podle uvážení, nebo ji zvolí vedoucí hry.

Metodická poznámka: U nejmenších dětí  volíme jednodušší činnosti a postupně hru ztěžujeme. Dvojice se mohou měnit a děti tak mohou vyzkoušet spolupráci při velmi jednoduché hře.

Na pásma

Hra zaměřená odpal, na odhad síly a techniku s hokejkou. Pomůcky – různé pálky, hokejky s míčky.

Popis hry: Na hrací ploše vyznačíme místo pro hráče a několik pásem – potok, rybník, řeku, moře, oceán. Jednotlivá pásma jsou široká podle možností hráčů. Hráči s postupně trefují do jednotlivých pásem způsobem, který určí vedoucí hry. Cílem hry je správný odhad síly potřebné k umístění míče do území a volba odpovídající techniky.

Metodické poznámky: Na začátku hry je potřeba především u mladších dětí ponechat volnost při volbě pohybu, například při odpalování. Potom jim určíme pravidlo, jakým způsobem bude míček umisťovat do pásem. Pro zkušenější hráče volíme vzdálenější a užší pásma a můžeme počítat body za správné umístění míčku.

Literatura:

B. Borová: Míče, míčky a hry s nimi. Portál, 2001.

Děti a sport – volba sportu pro každý věk

Chcete děti nasměrovat k celoživotní lásce k pohybu, snížit riziko, že budou obézní a nepohyblivé? Pak by se mělo dítě zajímat již v ranném dětství o pohybové aktivity a sporty v okolí.

Není to vždy úplně jednoduché, mnohé sporty mají různá omezení, výkonnostní nebo postavy (třeba podle výšky dítěte). Organizované sporty, také nejsou vhodné pro každé dítě – zvláště ne pro každý věk.

Důležité je povzbudit děti v pohybových aktivitách a vyzkoušet několik sportů než  zjistí o který má zájem. Děti velice často napodobují své rodiče a když vidí, jak se při nějakém sportu baví, snaží se je napodobovat bez ohledu na jaké je to výkonnostní úrovni.

Které aktivity jsou vhodné a v jakém věku?

Bez ohledu na věk, projevuje dítě již velmi brzy určité tendence. Některé například miluje vodu od prvního kontaktu s ní, jiné má z vody obavu. Pozorujete-li děti ve školce při hrách, některé mají rády hry kontaktní, kdy do sebe narážejí, bojují o nějaký předmět; jiné se tomu vyhýbají. Tyto tendence je dobré vypozorovat, jelikož mohou být vodítkem k výběru aktivity. Není zrovna moudré, zapsat své dítě například na hokej, když se v dětských hrách projevuje zakřiknutě a bázlivě.

Děti nepotřebují hned organizovanou činnost, k tomu, aby rozvíjely základní pohybové schopnosti, „Přirozený vývoj a zdravý životní styl nemusí nezbytně obsahovat závodní sportovní aktivitu,“ říká Edward Laskowski (M.D., co-director of the Sports Medicine Clinic at Mayo Clinic). „Důležitější je, aby se vaše děti pravidelně zabývaly nějakou pohybovou aktivitou, jako jsou jízda na kole, fotbálek, basket, plavání, nejlépe společně s vámi nebo kamarády.“

Pohybový vývoj každého dítěte jde svým vlastním tempem a měli bychom přihlédnout na jeho vyspělost a úroveň pohybových dovedností.

Ilustrační přehled pohybových aktivit

Od 2 do 3 let

Děti začínají zvládat mnoho základních pohybů – běhání, chytání, skákání, ale jsou ještě příliš mladé na nějaké organizované sportování.

V tomto věku zvládají:

Běhání a chození na zahradě nebo hřišti

Houpání na houpačce

Hry ve vodě, na brouzdališti pod dohledem

Odborně vedená cvičení pro děti tohoto věku

Od 4 do 6 let

Tanec

Hry na „babu“ a podobné hry

Skákání přes švihadlo

Házení, chytání míče, trefování terčů

Jízda na tříkolce, na kole s opěrnými kolečky a postupně bez nich

Ve věku okolo 6-ti let se všechny pohybové schopnosti dětí zdokonalují natolik, že jsou schopny zahájit přípravu u některých sportů kolektivních i individuálních.

Od 7 do 10 let

Gymnastika

Plavání

Krasobruslení

Fotbal

Házená (miniházená)

Lední hokej

Tenis

10 let a více

Volejbal

Veslování

Softbal

Posilování, fitness (jen pod dohledem po 15. roku dítěte)

Několik tipů rodičům

Pokud přihlásíte své dítě do sportovního klubu nebo jiné organizované činnosti, ujistěte se, že to opravdu chce.

Dítě byste neměli nutit k tomu, aby docházelo do sportovního klubu , bylo členem nějakého týmu, když se mu to dlouhodobě nezamlouvá. Zdůrazňuji slovo dlouhodobě, protože krátkodobé změny nálad dětí jsou přirozené a mohou souviset s únavou nebo konfliktem s kamarádem, ale neznamenají negativní vztah k vybrané pohybové aktivitě.

Nepřepínejte své děti! (Děti by se měly věnovat sportu minimálně sedm hodin týdně).

Doporučený rozsah pohybové aktivity dětí v hodinách denně:

4-6 let 6 hodin

7-11 let 5 hodin

12-14 let 4 hodiny

15-18 let 3 hodiny

Svěřte děti do rukou odborníků, kteří vhodně dávkují zatížení dětského organismu. Zatěžují tělo symetricky, provádí kompenzační cvičení a věnují se regeneraci organismu. Nenuťte děti do předčasné sportovní specializace – jednostranná aktivita dětem neprospívá.

Rodiče často v dobré vůli přihlásí děti na mnoho mimoškolních kroužků a sportovních aktivit. Den se pak stává závodem z jednoho místa na druhé. I v tomto platí ono okřídlené: „Méně může být někdy více.“

Jakou doporučují odborníci roli rodičům?

I když to není vždy snadné, měli by se snažit být pozitivní a děti hlavně povzbuzovat! Měli by více oceňovat snahu a úsilí zlepšovat se, před výsledky. Vyhrávat mohou jen někteří, radost z pohybu, snahu a bojovnost mohou mít všichni.

Bylo prokázáno, že u sportu většinou vydrží děti rodičů, kteří se zajímají o to jak jejich potomek trénuje a pokud jim to dovolí čas, tak se zúčastňují zápasů či závodů.

Pokud nastane situace, že dítě se rozhodne ukončit sportovní aktivitu, měli bychom se snažit přijít na to, proč tomu tak je. Někdy to může být jen důsledkem únavy, přetrénování či zklamání z neúspěchů. Jindy mohou být příčiny v rovině osobních vztahů, konfliktů s trenérem, nedorozumění se spoluhráči. Přetrvává-li odpor k danému sportu dlouhodobě, nemá valný smysl dítě nutit, ale pokusit se nalézt podobnou aktivitu nikoliv zanevřít na sport a pohyb jako takový.

Použitá literatura

Mgr. Jan Taussig, http://www.sportvital.cz/

http://www.vyzivadeti.cz/pohyb/sportovni-aktivity-podle-veku.html

http://ona.idnes.cz/jak-zaridit-aby-vase-deti-milovaly-sport-ffd-/deti.aspx?c=A080630_143756_ona_deti_ves

KURT

Sportovní badminton se odehrává na dvorci, s přesně stanovenými rozměry (viz. obrázek). Síť je ve výšce 155 cm. Pro rekreační pojetí si můžeme zvolit i jiné rozměry sítě (např. část hřiště pro tenis, volejbal), venku můžeme hřiště vymezit kužely nebo provázky.

MÍČKY

V zásadě existují dva základní druhy míčků:

I. Míčky péřové: Rychlost péřového míčku je udávána v tzv. granech, nejčastěji používané jsou košíčky s označením 77 nebo 78 (4,99-5,05 gramů).

II. Míčky ze syntetických materiálů (plastové, nepéřové): Plastové míčky jsou odolnější, trvanlivější a díky těmto vlastnostem jsou i více oblíbené mezi širokou veřejností. Podle barvy proužku na hlavičce rozlišujeme tři základní rychlosti míčku:

• červený proužek (nejrychlejší) – vhodné do chladnějších podmínek do 15 ºC
• modrý proužek (středně rychlé) – teplota 15-25 ºC
• zelený proužek (pomalé) – při teplotě nad 21 ºC

RAKETA

Při výběru rakety sledujte především tyto parametry – hmotnost, vyvážení, tvar hlavy rakety, tuhost rámu, výplet – které pak ovlivňují konečnou cenu. Většina firem produkující badmintonové vybavení produkuje rakety v řadách: pro děti, začátečníky, rekreační hráče a závodní hráče. Liší se vahou, použitými materiály a cenou. Raketa ovlivňuje výkon jen částečně (max. do 15%). Lehká raketa nemusí být výhodou (těžší raketa přenáší na míček více energie a méně zatěžují tělo, naopak lehké rakety lépe vedou úder, ale přenášejí méně síly – tím důležitější je správné technické provedení úderu), nesprávná technika s takovou raketou může přivodit únavové bolesti ramene nebo lokte.

Doporučení pro výběr rakety:

• Nebát se dát „na první pocit“ z rakety (pokud vám sedí, další raketu nehledejte).
• Pro začátečníka není vhodné začínat s raketami pro pokročilé (jsou lehké a drahé). Dobrou raketu pro začátečníky pořídíte v cenové relaci 600-1000 Kč.
• Zavedené firmy mají širokou nabídku raket od rekreační po závodní.
• Pro malé děti (7-8 let) je vhodnější koupit kratší raketu.
• Nedoporučuje se kupovat laciné sety raket v nízké cenové relaci. Ty jsou vyrobeny z nekvalitního materiálu a výplet rovněž moc nevydrží, nebo v něm míček při prudším úderu zůstane. Ovšem pro "pinkání" k vodě jsou dostačující.
• Pro rekreační hráče a začátečníky jsou doporučeny tlustší výplety z umělých vláken, které jsou trvanlivější i levnější než tenčí přírodní struny, které používají spíše zavodní hráči.

OBLEČENÍ A OBUV

Velmi důležitá je správná sálová obuv, která by měla být proti skluzná, lehká, měla by dobře tlumit nárazy, nejsou vhodné vysoké basketbalové tenisky, lepší je podrážka světlé barvy. Volba oblečení je individuální záležitostí hráče.

Zdroj informací: M. Novotná, T. Mendrek: Badminton, Publishing a.s., 2007