Oficiální stránky projektu pohybspaja.eu

Sportovat bychom měli denně. Úměrně věku, zdravotnímu stavu, pohlaví a náladě. Nejzdravější je kondiční běh a hlavně obyčejná chůze svižným tempem, denně alespoň deset tisíc kroků. Pohyb by nám měl dělat radost, neměli bychom se jím zničit.
Začít s běháním můžeme v každém věku. Jeho zdravotní důsledky jsou stejně jako u chůze vynikající. Kondiční běh posiluje naše srdíčko, které pak může podávat lepší výkony. Zesílí i plíce, protože se více okysličují a prokrvují.

Jak začít sportovat
- Pokud patříte k těm, u nichž pravidelný pohyb v denním rozvrhu ještě chybí, určitě se snažte tento prohřešek proti zásadám zdravého životního stylu co nejrychleji napravit.
- Neodkládejte rozhodnutí slovy „nemám čas“. Pohyb by se měl stát pravidelnou součástí denního režimu, stejně jako třeba čištění zubů.
- Zařadit pohyb do života je velmi jednoduché. Začněte třeba tím, že vystoupíte z tramvaje nebo autobusu o zastávku dříve a ze zbytku cesty si uděláte   procházku. Šetřete výtah, ne sebe, a do schodů choďte pěšky.
- Začněte všestranným, pomalým a rytmickým pohybem, jakým je například jízda na kole, plavání, tanec či chůze.
- Před cvičením nezapomeňte na zahřívací kolo, abyste si protáhli tělo a rozhýbali svaly.
- Cvičte jen tolik, abyste byli příjemně unavení, zbytečně se nepřepínejte.
- Ke konci cvičení zvolněte tempo a nepřestávejte cvičit naráz. Protažení na závěr je součástí sportovních aktivit.
- Po vydatném jídle si dejte před cvičením nejméně dvě hodiny pauzu. 
- Pohyb je pouze jednou ze součástí zdravého životního stylu. Nezapomínejte proto ani na pestrý a vyvážený jídelníček.
- Cvičte nebo sportujte s přítelem či přítelkyní. Vzájemně se podržíte a povzbudíte.

Chůze je nejideálnější
Lékaři z Floraporadny tvrdí, že chůze je nejpřirozenější formou pohybu a nejjednodušším způsobem, jak si udržet optimální tělesnou hmotnost. Už řecký lékař Hippokrates pokládal chůzi za „nejlepší lék pro život“ a jedno pořekadlo dokonce říká: „Mám dva lékaře. Jsou to moje pravá a levá noha.“
Pozitivní vliv chůze na organismus je patrný už po třech měsících, kdy se snižují hodnoty nebezpečných tuků v krvi, klesá krevní tlak a cukr a zvyšuje se celková tělesná zdatnost. Denně bychom měli svižným tempem pro své zdraví ujít alespoň deset tisíc kroků. To je u dospělého muže 8,5 km, u ženy 6,5 km.
Chůze má být svižná, ale zároveň má umožnit plynulou konverzaci s partnerem, pokud jdeme ve dvojici. Tedy zadýchávat se, ale ještě přitom stačit mluvit.

Přibližná spotřeba energie za hodinu sportování nebo jiné činnosti
    kj      činnost
do 300  základní látková přeměna, spánek… 
do 400  všechny aktivity vsedě a vyžadující malé pohyby: šití, čtení, psaní, sledování televize, řízení auta… 
400–800 lehké domácí práce, práce na zahrádce…
800–1000 středně těžké domácí práce: luxování, praní, chůze 4 km/hod., jízda na kole… 
1000–1500 těžší domácí práce: mytí oken, chůze 6 km/h., bruslení, pomalé plavání, tanec, míčové hry… 
1500–1900 aerobik, lyžování, tenis, běh, cyklistika, jízda na kole 15 km/hod., sex… 
1900–2500  intenzivní sportování, atletika, rychlé plavání, hokej, jogging, veslování, aerobik, lyžování, běhy… 
 nad 2500 závodní sportování…  
 
Proč je cvičení důležité
Posiluje srdečně-cévní systém, a tím tělu pomůže, aby zůstalo déle zdravé.
Příznivým působením na metabolismus krevních tuků – snižováním „zlého“ LDL cholesterolu a zvyšováním „hodného“ HDL cholesterolu – napomáhá snižovat riziko vzniku aterosklerózy, tedy ucpávání cév.
Snižuje nejen riziko srdečně-cévních onemocnění, ale také cukrovky, řídnutí kostí (osteoporózy) a obezity.
Posiluje jednostrannou činností oslabené svaly, zejména zádové a břišní, a odstraňuje tak svalové disbalance.
Díky vyplaveným endorfinům se budete cítit šťastnější.
Pokud patříte k těm, kteří bojují s nadváhou, zvýšený výdej energie vám pomůže zbavit se přebytečných kil.
Růstem svalové hmoty a zmenšením zásob tuku se vylepšují tělesné proporce, formování postavy a stoupá sebevědomí.
Umožní odreagovat se od problémů a pomůže odbourat stres či vybít zlost. Prospěje tak psychice a posílí i imunitní systém

(zdroj: Floraporadna nebo http://www.novinky.cz/zena/ - kráceno)

Moderní technologie se stávají stále více neodmyslitelnou součástí našich životů. Technika a moderní přístroje ovlivňují nejen dospělé, ale i děti. Není tak nijak vzácné, že pětileté dítě umí kolikrát lépe zvládnout základní funkce na počítači, než si například správně zavázat tkaničky u bot.

Počítač je nedílnou součástí mnohých domácností. Jak děti vyrůstají, berou ho jako běžné vybavení nutné k práci rodičů, ale i k zábavě. Jeden z posledních výzkumů si proto vzal za úkol zjistit, jak dalece umějí děti zacházet s počítači, a jaké jsou jejich počítačové znalosti v poměru s běžnými věcmi, které se v daném věku učí.
Z rozsáhlých průzkumů, vzešly vcelku zajímavé, ale bohužel ne moc optimistické závěry. Stále více dětem nedělá problém zapnout počítač a pracovat v nějakém základním programu, co se ale týče například jízdy na kole, jsou jejich výsledky daleko horší.
Vcelku znepokojivým výsledkem bylo zjištění, že sedm z deseti dětí ve věku dva až pět let hraje počítačové hry, pouze dvě z deseti ale zvládají v témže věku plavat bez pomoci.
Z dítěte pak možná vyroste odborník přes IT technologie, co se ale týče fyzických zdatností, je na podprůměrné úrovni.
"Děti se možná díky technologiím naučí rychleji řešit problémy, jak se ale v reálném životě dostanou do situace, kdy mají řešit emocionální vztahy, nevědí najednou, jak na to," uvedla odbornice na vztahy Sue Palmerová.
"Nechceme tím nijak zakazovat dětem kontakt s počítačovým světem, jde jen o to, aby měly v poměru stejně rozdělený čas na hraní a rozvíjení v reálném světě," dodala.
Jak ale dojde na "reálný" život, výsledky jsou velmi odlišné. Necelých padesát procent dětí (2-5 let) zná celou adresu svého bydliště, pouhých 11 procent si umí správně zavázat tkaničky od bot.

(zdroj:http://www.novinky.cz/zena/deti/ - kráceno)